Zamyšlení..Sad generation

Stojím na zastávce v centru města a čekám na tramvaj. Mám sluchátka v uších a po očku sleduji ostatní lidi kolem sebe. Je kolem třetí hodiny a lidí je tu opravdu spoustu. Většinu z nich tvoří studenti, kteří stejně jako já míří po únavném týdnu plném úkolů a testů domů vstříc zaslouženému víkendu. Člověk by předpokládal, že budou šťastní..že se budou usmívat a vesele konverzovat se svými kamarády, nebo kolegy z práce o svých plánech na víkend..Však..ve většině případů je opak pravdou. Lidi stojí se zachmuřeným výrazem plným starostí a unavenosti ze života. Místo toho aby si povídali kontrolují každých pět sekund své mobily, projíždí prázdné zdi na facebooku a stokrát za minutu obnovují svůj chat na Messengeru. Možná je to tím, že je venku typické podzimní pochmurné počasí..možná kvůli těm všem povinnostem, které se na člověka obzvlášť před Vánoci valí..nebo už se prostě lidi zapomněli smát? Radovat se z maličkostí?

Často nad tímto přemýšlím..Nad dnešní dobou. Nad životním stylem, kterým v dnešní době žijeme. Neříkám tím samozřejmě, že jsou všichni lidé stejní..smutní a unavení životem. To v žádném případě. Znám spoustu lidí, kteří se stále smějí, vidí život pozitivně, radují se z maličkostí a vyhledávají každou příležitost se bavit a užívat si života. A tak by to podle mě mělo být u každého z nás. 

Podle mě bychom se všichni měli umět radovat i z těch nejběžnějších a nejnepodstatnějších věcí, které se dějí v našich životech. Například teď na podzim..mnoho lidí ho považuje za nejdepresivnější období v roce. Venku je zima, šedivo, stále prší..ve škole probíhá zkouškový, v práci je to před začátkem nového roku samý stres a spoustě z nás připadá, že nemáme absolutně žádný záchytný bod na, který bychom se mohli těšit. 

Ale zkuste se nad tím zamyslet? Opravdu není nic co vás těší? Je třeba se na svět podívat z jiné stránky. Nevidět jen to ošklivé a negativní. 

Já například opravdu miluji podzimní přírodu..ty barevné listy všude kolem..ten pocit, když můžu chodit ve spadaných listech  a ono to tak hezky křupe :D Další věcí co také miluji na podzimu je každodenní vidina teplého čaje nebo kávy v pohodlí a tele domova. Není nad to si po náročném týdnu v pátek lehnout do postele, udělat si čajík a podívat se na nějaký hezký film. Ideálně samozřejmě s přítelem nebo přítelkyní, kamarádkou, mamkou, ségrou.(s.kýmkoliv koho máte rádi). 

Chci tím říct, že si myslím, že pokaždé je tu něco..nějaká činnost, věc, osoba..na kterou se můžeme těšit..I když je to jen "blbý" kafe nebo naše vyhřátá postel. Já sama teď v poslední době propadám často depresím. Mám strach ze školy, z maturity, jsem ve stresu, připadám si sama a k ničemu a mám pocit, že v mém životě vlastně není nač bych se mohla těšit. Že mě do budoucna čeká pořád ten samý prázdný a stereotypní život. Pak si ale uvědomím, že to je blbost..že mám vlastně strašné štěstí a měla bych být věčná za to co mám. Za střechu nad hlavou, za to že mám co jíst, mám rodinu, přítele, mnoho možností jak naložit se svým životem a hlavně, že jsem zdravá. Co bych ještě víc chtěla? Chtěla bych toho spoustu, chtěla bych být lepší..chtěla bych toho tolik dokázat, tolik změnit..tolik říct..

Měli bychom asi méně přemýšlet o tom co nemáme a víc být vděčni za to co máme:) On ten pozitivní přístup k životu přinese i pozitivní věci do našeho života. A jednou budeme tam kde chceme být, Věřím tomu. 

Tak se prosím víc smějte, víc bavte s kamarády..méně žijte online, neporovnávejte se s ostatními, nezáviďte ostatním, že mají něco co vy nemáte. Jděte si za svými sny, milujte, odpouštějte a těšte se z každé maličké radosti ve vašem životě. 

Změňte svět a nedovolte aby svět změnil vás.

Monday mood

Přeji krásný pondělní večer všem,

po několikaměsíční pauze se opět hlásím živá a zdravá. Naposledy jsem sem psala hned po založení blogu na konci června celá natěšená na léto, které jsem měla před sebou. A také natěšená na to jak všechny své zážitky vypíšu sem a podělím se o ně s jinými lidmi.  No, nějak to nevyšlo. Nakonec jsem celé léto měla spoustu práce a popravdě jsem dokonce i zapomněla, že nějaký blog vlastně mám. 

A co, že se od té doby stalo? Nejdůležitějším bodem bylo stěhování od rodičů k přítelovi. Stěhovala jsem se v srpnu a připadá mi neuvěřitelné, že už spolu bydlíme 4 měsíce. Musím přiznat, že jsem se na to hrozně těšila, ale i trošku bála. Bála jsem se jak moc se náš vztah změní až spolu budeme sdílet jednu domácnost a jestli se nebudeme hádat a podobně. Naštěstí zatím si nemohu absolutně stěžovat, mám dokonce pocit, že to ten vztah ještě vylepšilo a pozvedlo na úplně jiný level. Každopádně mně napadlo o stěhování bydlení napsat samostatný článek..Něco jako výhody a nevýhody bydlení bez rodičů ..Takže pokud Vás to zajímá tak určitě napište:)

Přemýšlím co se od té doby ještě stalo..Každopádně prázdniny utekly jako voda a nějak mi pořád nedochází, že už je listopad a za měsíc nás čekají Vánoce. Vlastně jsem si pořádně ani nezvykla na to chodit do školy a ona už bude za chvíli půlka roku pryč. Nechápu. Ten čas opravdu tak moc letí a vzhledem k tomu, že jsem ve čtvrťáku, tak mi to děsí mnohem víc než normálně. Ale..na maturitu ještě myslet nechci. Čeká mi spoustu krásných věcí. Například se ohromně těším na Vánoce. Nejen proto, že bude volno a že to bude první Štědrý den, který strávím s přítelem, ale také kvůli té atmosféře..Kvůli vánoční výzdobě všude v obchoďácích, na ulicích a v oknech každého bytu nebo domku. Kvůli vůni cukroví, vánočním písničkám, svíčkám a kvůli tomu jak jsou na sebe v tenhle čas téměř všichni lidi milí, usmívají se, scházejí se a tak nějak je všude ve vzduchu cítit takový klid a láska. To prostě miluju. Jsem děsný romantik a cíťa no. 

Ale zpátky do reality..

Dneska bohužel ještě není krásný sváteční den a já se nedívám na rozsvícený stromeček a nepojídám cukroví. Na to si budu muset bohužel ještě počkat.

Ve skutečnosti je pondělí a venku je opravdu šílená zima. Jak jste si, ale určitě všichni všimli :D 

Ráno, když jsem vyšla ven, tak jsem byla jsem opravdu vděčná své mamince, která mi včera do kapsy od bundy tajně schovala rukavice. Měla jsem teplý svetr, zimní bundu, čepici, rukavice a stejně jsem se na té zastávce autobusu klepala jak ratlík a modlila se, aby už to konečně přijelo a já nemusela stát venku.

Ve škole jsem byla celý den hrozně unavená, pořád jsem zívala a odpoledne na hodině klavíru jsem už přes únavu skoro ani neviděla na noty. Každopádně tak jak to u mě bývá vždycky..přijela jsem domů a nejednou je po únavě. Sedím v posteli, na nohou mám moje oblíbené chlupaté (ňuňací) ponožky a jsem plná energie a je mi hezky. V televizi běží nějaký sto let starý díl ordinace a já už teď vím jak moc se mi ráno zase nebude chtít vstávat. Navíc má přítel tenhle týden odpolední a mně se vstává o to hůř, když vím, že vstávám sama a on může spát. 

Měla bych se ještě podívat na právo, zítra budu nejspíše zkoušená a nějak nemám vůbec náladu se učit. Jdu zkusit tu nechuť k zákonům a vyhláškám překonat:)

Tak Vám všem co tenhle článek přeji dobrou noc a nám všem přeji alespoň trošku snesitelné zítřejší ranní vstávání.

Jelikož s blogováním teprve začínám budu moc ráda, když mi napíšete komentář nebo mi jakkoliv jinak podpoříte, abych věděla jestli ty moje kecičky někdo čte a měla motivaci pokračovat dál. Předem Vám moc děkuji !! Plánuji psát určitě zajímavější články i s fotkami a tak, :)

Mějte se nejkrásnějš,

S láskou Kači:)

Chtěla jsem dnes vyfotit nějakou zimní tématickou fotku a dát jí na konec článku, ale byla mi taková zima a byla jsem tak unavená, že z toho nějak sešlo. Tak alespoň včerejší trapné selfíčko :D

Summer is here.

Tak a je to tady! Právě začíná moje nejoblíbenější období v roce. Tímto myslím léto a prázdniny! 

Po deseti měsících téměř každodenního zírání do učebnic a sešitů jsme se my všichni studenti dočkali a začínají nám ty nejkrásnější dva měsíce v celém roce. 

Nevím jak vy, ale my dostáváme vysvědčení až zítra, ale  dnes ráno jsem viděla v autobuse spoustu studentů s kytkami, takže je asi i hodně škol co mělo vysvědčení už dnes nebo dokonce skončily už minulý týden v pátek. 

Každopádně zítra ukončím svůj třetí rok na střední škole a nějak nemohu uvěřit tomu jak moc to uteklo. Pamatuji si to jako dneska, když jsem na tuto školu nastupovala jako vyklepaná prvanda a říkala si, že maturita je přeci taaaak strašně daleko, že opravdu nechápu proč o tom už teď všichni učitelé mluví. Dnes už chápu proč o tom mluvili už tenkrát, protože to uteklo opravdu šílenou rychlostí a za dva měsíce mě čeká poslední rok jakožto středoškolačky. 

Nicméně třeťák jsem zakončila úspěšně s vyznamenáním, což mě překvapilo, protože jsem se oproti prváku a druháku učila o hodně méně a vůbec jsem byla obecně tento rok celkem líná co se školy týče:D No, asi to jde lépe, když to tak neřeším. 

Dneska večer si jdeme se třídou někam sednout, pokecat a rozloučit se. Bylo by asi příhodnější jít až zítra, ale většina lidí jde už v pátek do práce, tak chtějí být raději doma a vyspat se na to. 

Celý dva roky jsem byla spíše toho názoru, že nejsme moc dobrá parta. Sice mám třídu plnou skvělých lidí, ale nikdy jsme nikam nechodili spolu a spíše jsme se dělili na skupinky a nedokázali se dohromady na ničem dohodnout. Teď na konci třeťáku se však všechno změnilo, asi nás spojilo zařizování maturáku nebo jednoduše ten pocit, že už nebudeme mít moc možností něco společně podnikat, když příští rok budeme řešit především maturitu, a pak si pujdeme každý svou cestou..

Takže se na dnešní večer těším, jen doufám, že nebude pršet, protože se to tady u nás pořád nějak střídá. Chvilku sluníčko, a pak to najednou vypadá, že přijde bouřka jako blázen. 

Co se týče léta, tak plánuji hlavně odpočívat. Těším se na ten pocit, až si lehnu na zahradu s knížkou a budu chytat bronz, protože opálení je přeci ten nejlepší a nejhezčí make-up :)

Také máme s přítelem naplánované výlety. Chceme se podívat na nějaké české hrady a zámky, protože jsem opravdu dlouho nebyla po žádných památkách. Také možná pojedeme na Lipno. Moc bych se chtěla podívat na tu Stezku v korunách stromů, protože na fotkách to vypadá krásně a slyším na to jen samé pozitivní ohlasy:) Tak pokud tam někdo z Vás byl, tak dejte vědět do komentářů.

Dále plánuji dělat vedoucí na dětském táboře a strašně se na to těším. Jedu tam již po několikáté a naprosto miluju to prostředí, ty děti a v neposlední řadě tu partu lidí, která se tam vždycky sejde. O smích a zážitky opravdu není nouze. 

Také mě samozřejmě čeká brigáda a povinnosti, ale celkově se těším na ten klid od školy. Na slunečné dny, studené drinky, kamarády, koupání, grilovačky a a vůbec na vše co s létem souvisí. Jen tedy doufám, že i občas zaprší a nebude měsíc v kuse 40 stupňů ve stínu jako minulý rok. To mě totiž pak nebavilo vůbec nic a byla jsem raději než venku zalezlá doma a umírala horkem. 

Přeji Vám tedy krásný prožití prázdnin a léta obecně! Nespalte, nemračte se a važte si všech lidí, kteří jsou vedle vás! Užijte si každý den naplno, protože na tohle období se přeci těšíme už od Vánoc:)

A napište mi co plánujete na léto vy!

Zatím pa, 

Kači:)

Začínáme!

Takže Ahoj...:)))

Máme tu úplně první článek na mém blogu. 

Jmenuji se Kači a všechny Vás tady vítám!! :)

Vím, blog vypadá zatím příšerně. Žádné pozadí, žádná grafika...nic. Důvod je jednoduchý..Prostě to neumím. :D Ještě jsem neměla čas si k tomu sednout a zjistit co a kam se vkládá, aby to vypadalo hezky, a také opravdu neumím moc s grafikou. Dříve jsem sice měla pár blogů na Blog.cz a dělala jsem si pro tyto blogy i záhlaví, zápatí a tak, ale to už je opravdu hodně dávno a navíc na těchto stránkách se všechno dělá úplně jinak, jak jsem si stačila všimnout:) No, každopádně s tím něco udělám, slibuji:) Když ne já, tak přítel, který ovládá photoshop a jiné programy jako profík:D (ještě, že ho mám). Stejně pochybuji, že si tento článek v nejbližší době někdo přečte, když teprve začínám, ale doufám v to:)

Proč jsem si vůbec založila tento blog a na co bude zaměřený? 

Už dlouho jsem přemýšlela o tom, že bych si blog založila. Jako malou mě blogování moc bavilo a vzpomínám si, že to bylo vždy strašně uklidňující vypsat ze sebe všechny ty myšlenky a pocity, které jsem v tu chvíli nechtěla dusit jen v sobě. Ač to tenkrát byly opravdu kraviny a články s názvy typu: "Dnes strašně prší", tak mi zkrátka dělalo radost, když jsem se o tu svou momentální náladu při sledování kapek deště mohla s někým podělit. 

No, dnes už jsem podstatně starší. Poslední blog jsem měla cca. ve dvanácti letech a dnes je mi 18. Hodně věcí se od té doby změnilo, ale spoustu také zůstalo stejných. Například má láska k muzice, cestování a v neposlední řadě právě k psaní ( i když mé vyjadřovací schopnosti nejsou zatím tak dobré jak bych chtěla a pravopis omluvte, zapomínám čárky). 

Každopádně jsem se asi před týdnem rozhodla to zkusit, našla jsem si tuhle stránku a založila si po dlouhý době blog. 

Tento blog asi nebude na něco konkrétně zaměřený. Nevím totiž přesně na co. Dnes je internet plný fashion a beauty blogů, které čtu ráda, ale nemyslím si, že bych o tomhle mohla zrovna já psát. Módu mám sice ráda, ale rozhodně nemám čas ani finanční prostředky na to abych Vám každý týden mohla fotit nové outfity a co se týče líčení, tak to je pro mě v podstatě španělská vesnice. V kosmetické taštičce mám asi 8 základních věcí, takže by opravdu nebylo o čem psát:D 

Chtěla bych psát spíše o svém životě, úvahy na určitá témata, o zážitcích z cestování a tak. Uvidíme jak se to vyvine a třeba jednou budu moct zařadit tenhle blog do nějaké určité kategorie, ale zatím tomu nechám volný průběh:)

Takže tímto článkem bych chtěla odstartovat tento blog. Netuším jak často sem budu psát, protože budou prázdniny a mě čeká spoustu zážitků, stěhování, dovolená, brigáda..ale pevně věřím, že si čas alespoň jednou za týden najdu:)

Každopádně kdy jindy by měl člověk začít psát na blog než v létě, kdy se toho děje nejvíce a tím pádem je všude tolik inspirace o čem psát:)

Tak zatím ahoj a já se budu těšit u dalšího článku!!

S láskou

Kači

Btw: Přikládám fotku své maličkosti, aby to bylo více osobní :)