Zamyšlení..Sad generation

Stojím na zastávce v centru města a čekám na tramvaj. Mám sluchátka v uších a po očku sleduji ostatní lidi kolem sebe. Je kolem třetí hodiny a lidí je tu opravdu spoustu. Většinu z nich tvoří studenti, kteří stejně jako já míří po únavném týdnu plném úkolů a testů domů vstříc zaslouženému víkendu. Člověk by předpokládal, že budou šťastní..že se budou usmívat a vesele konverzovat se svými kamarády, nebo kolegy z práce o svých plánech na víkend..Však..ve většině případů je opak pravdou. Lidi stojí se zachmuřeným výrazem plným starostí a unavenosti ze života. Místo toho aby si povídali kontrolují každých pět sekund své mobily, projíždí prázdné zdi na facebooku a stokrát za minutu obnovují svůj chat na Messengeru. Možná je to tím, že je venku typické podzimní pochmurné počasí..možná kvůli těm všem povinnostem, které se na člověka obzvlášť před Vánoci valí..nebo už se prostě lidi zapomněli smát? Radovat se z maličkostí?

Často nad tímto přemýšlím..Nad dnešní dobou. Nad životním stylem, kterým v dnešní době žijeme. Neříkám tím samozřejmě, že jsou všichni lidé stejní..smutní a unavení životem. To v žádném případě. Znám spoustu lidí, kteří se stále smějí, vidí život pozitivně, radují se z maličkostí a vyhledávají každou příležitost se bavit a užívat si života. A tak by to podle mě mělo být u každého z nás. 

Podle mě bychom se všichni měli umět radovat i z těch nejběžnějších a nejnepodstatnějších věcí, které se dějí v našich životech. Například teď na podzim..mnoho lidí ho považuje za nejdepresivnější období v roce. Venku je zima, šedivo, stále prší..ve škole probíhá zkouškový, v práci je to před začátkem nového roku samý stres a spoustě z nás připadá, že nemáme absolutně žádný záchytný bod na, který bychom se mohli těšit. 

Ale zkuste se nad tím zamyslet? Opravdu není nic co vás těší? Je třeba se na svět podívat z jiné stránky. Nevidět jen to ošklivé a negativní. 

Já například opravdu miluji podzimní přírodu..ty barevné listy všude kolem..ten pocit, když můžu chodit ve spadaných listech  a ono to tak hezky křupe :D Další věcí co také miluji na podzimu je každodenní vidina teplého čaje nebo kávy v pohodlí a tele domova. Není nad to si po náročném týdnu v pátek lehnout do postele, udělat si čajík a podívat se na nějaký hezký film. Ideálně samozřejmě s přítelem nebo přítelkyní, kamarádkou, mamkou, ségrou.(s.kýmkoliv koho máte rádi). 

Chci tím říct, že si myslím, že pokaždé je tu něco..nějaká činnost, věc, osoba..na kterou se můžeme těšit..I když je to jen "blbý" kafe nebo naše vyhřátá postel. Já sama teď v poslední době propadám často depresím. Mám strach ze školy, z maturity, jsem ve stresu, připadám si sama a k ničemu a mám pocit, že v mém životě vlastně není nač bych se mohla těšit. Že mě do budoucna čeká pořád ten samý prázdný a stereotypní život. Pak si ale uvědomím, že to je blbost..že mám vlastně strašné štěstí a měla bych být věčná za to co mám. Za střechu nad hlavou, za to že mám co jíst, mám rodinu, přítele, mnoho možností jak naložit se svým životem a hlavně, že jsem zdravá. Co bych ještě víc chtěla? Chtěla bych toho spoustu, chtěla bych být lepší..chtěla bych toho tolik dokázat, tolik změnit..tolik říct..

Měli bychom asi méně přemýšlet o tom co nemáme a víc být vděčni za to co máme:) On ten pozitivní přístup k životu přinese i pozitivní věci do našeho života. A jednou budeme tam kde chceme být, Věřím tomu. 

Tak se prosím víc smějte, víc bavte s kamarády..méně žijte online, neporovnávejte se s ostatními, nezáviďte ostatním, že mají něco co vy nemáte. Jděte si za svými sny, milujte, odpouštějte a těšte se z každé maličké radosti ve vašem životě. 

Změňte svět a nedovolte aby svět změnil vás.